Čísla

LogikaVýběrové řízení

Pomocí testů na numerické uvažování se zjišťuje, jak dokáže hodnocený jedinec používat číselné údaje a početní koncepce k vyvozování správných a logických závěrů. Při hodnocení numerické dovednosti se vyžadují odpovědi pouze na základní aritmetické otázky, testy na numerické uvažování jsou poněkud odlišnější.

Numerickým testem se zjišťuje úroveň kvantitativního a/nebo matematického uvažování při plnění úkolů. Testy s numerickými prvky obsahují úkoly založené na práci s čísly, přičemž zde vždy existuje pouze jedná správná odpověď, jiné odpovědi jsou nesprávné. Součástí  hodnocení všeobecné inteligence Thomas GIA je test na rychlost a přesnost práce s čísly, kterým se měří schopnost hodnoceného jedince zpracovávat numerické informace.

Při provádění testu na numerické uvažování dostane účastník testu numerické informace formou diagramů, tabulek a koláčových grafů. Fakta a čísla obsažená v těchto tabulkách a diagramech jsou základem pro odpovědi na položené otázky. Způsob poskytování výchozích numerických informací se u každé otázky mění.    

Každá otázka může mít až čtyři součásti a hodnocenému jedinci se může nabídnout řada odpovědí, ze kterých má vybrat tu správnou. Při použití poskytnutých informací k určení odpovědi se musí použít fakta a čísla. Jedná se tedy o výběr z více odpovědí, proto se musí u každé otázky pečlivě přečíst její přesné zadání, neboť některé nabízené nesprávné odpovědi mohou být velice blízké té jediné správné odpovědi.  

Testy na numerické uvažování nevyžadují, aby si jejich účastník pamatoval dlouhé rovnice nebo používal něco více než jen základní matematické dovednosti; zaměřují se na logické uvažování při použití informací sdělených formou čísel.

Proto se při odpovědích na otázky mají používat pouze poskytnuté informace, ne nějaké všeobecné dříve nabyté vědomosti.

Tento test bývá časově omezen, proto se doporučuje, aby si hodnocený jedinec rozdělil čas poměrným způsobem na každou otázku. Většinou je povoleno používat při práci kalkulačku a papír (pro přípravu na “ostrou” odpověď), ale toto povolení je potřeba si ověřit při čtení úvodních instrukcí.

Při interpretaci skóre dosaženého vypracováním testu na numerické uvažování se výpočet výsledného skóre zohledňuje celkovým počtem odpovězených otázek a počtem správných a nesprávných odpovědí. Tím se také minimalizuje možnost odpovídat hádáním při spoléhání se na náhodu. Takto zohledněné/upravené skóre se poté porovná s určitým vzorkem obyvatelstva (normativní skupinou), aby se zjistilo, kam se hodnocený jedinec v této skupině zařadil. Výsledné percentile znamená procento obyvatelstva, které dosáhlo stejného nebo nižšího skóre. Jestliže dosáhl hodnocený jedinec např. 45 percentile, znamená to, že má lepší nebo stejné skóre jako 45 % lidí v normativní skupině použité pro porovnání jeho skóre.  

Rozhodně se doporučuje, aby si člověk práci na numerických testech alespoň částečně předem nacvičil (mimo jiné i proto, aby viděl, jak rychle postupuje). Díky tomu si bude moci stanovit správný čas pro odpověď na každou otázku v rámci časového limitu a i zde platí všeobecná zásada, že příprava přináší lepší výsledky.