Co vyžaduje stát se olympijským vítězem v Riu?

Rozvíjení mladých lidí sportem při Vitality S...Dnešní absolventi, vaši budoucí lídři

Olympijské hry 2016 v Riu jsou již v běhu a milióny lidí na celém světě jsou svědky dvoutýdenního sportovního kouzla. Náš host na blogu, Derek Redmond, nám řekne, co podle něho vyžaduje, aby se sportovec stal olympijským vítězem.

Jak svět sleduje inspirativní scény z Ria, často je mi kladena všem známá otázka, kterou mi lidé kladou vždy, když se konají olympijské hry, světový pohár nebo další důležité soutěže. 

Co dělí olympijské vítěze od ostatních? 
 

Zřejmou odpovědí, kterou očekávají, je talent, což je do jisté míry pravda. Sportovec se bez talentu pro určitou disciplínu nikam nedostane. Ale stát se šampiónem a být nejlepším na světě vyžaduje mnohem víc, než jen talent. Tajemství úspěchu je komplex, který tvoří mnoho různých komponentů, z nichž všechny hrají důležitou roli při vzniku šampióna. 

Jak vznikne šampión

Vždycky jsem říkal, že vyhrát na vysoké úrovni vyžaduje za prvé fyzickou zdatnost. To je bez řečí - soutěžit na nejvyšší úrovni vyžaduje od sportovce nejvyšší možnou fyzickou formu a nejlepší životní podmínky. Ale pouhá fyzická zdatnost nestačí - musíš být fit i po psychické stránce. Na nejvyšší úrovni nemůžeš vyhrát bez obojího. 

Co se týká fyzické stránky, musí být sportovec zcela připraven na extrémní úroveň práce a tréninku. V nejlepším období mé sportovní kariéry nebylo pro mě nic neobvyklého trávit na tréninku 7 hodin denně - obzvlášť v zimě byla taková úroveň tréninku normou. Trénink až do vyčerpání nebylo nic neobvyklého. Pamatuji si mnoho situací, kdy jsem odpadl nebo kdy mi bylo z fyzického vyčerpání špatně.  

Vytrvání při tréninku ale nebylo to jediné. Patřilo k tomu i jídlo, které jsem jedl, množství spánku, lékařský dohled, který jsem potřeboval, a sebeobětování, které jsem musel podstoupit. To všechno ode mne vyžadovalo i správnou psychiku, takovou, která mě připravila udělat všechno pro úspěch. 

Správná psychika


Celkem často je psychika to, co mnozí sportovci zanedbávají - kromě těch, kteří jsou šampióny. 

Pro mě bylo sebeuvědomění pravděpodobně jednou z nejdůležitějších věcí, které přispěly k mému úspěchu na trati. Ať již závodíte v individuálním sportu jako já, nebo v týmovém, pochopení sebe sama a vysoká úroveň sebeuvědomění má obrovký dopad na to, co předvedete.  

I přesto, že jsem na trati sám, mám kolem sebe velký tým lidí, kteří mě podporují a kteří hrají určitou roli v mém osobním tréninku a rozvoji. Od hlavního trenéra, přes další trenéry, fyzioterapeuty, psychology až k mému agentovi, stravovacímu poradci, masérům a tréninkovým partnerům, je to vždy týmová práce. 

Být si jistý, že každý z nás si je vědom své role a dopadu svého chování na ostatní, bylo pro mne vždy velmi důležité. Pokud jde o mne, abych byl úspěšný, my všichni musíme pracovat jako perfektně koordinovaný tým. Proto jsem stanovil dvě pravidla:

1) všichni vědí, co já dělám 
2) všichni známe jeden druhého a chápeme ho

Bez toho bych nikdy nebyl dosáhl toho, čeho jsem dosáhl. Všichni pracujeme, přemýšlíme, fungujeme a chováme se odlišně, ale měli jsme společný cíl, kterým byl můj úspěch jako atleta, takže pochopení toho, jak se všichni chováme, bylo základem úspěchu.

Ovládání emocí


Schopnost ovládat emoce byla také důležitá, obzvláště tehdy, kdy se jednalo o závody ve vypjatých situacích. Pochopením mé emoční inteligence můj trenér věděl přesně, jak se budu chovat při přípravě na závod a v jeho průběhu. Byl jsem vnitřně motivován? Byl jsem schopen zvládnout stres? Oba jsme si byli vědomi věcí, které mohou ovlivnit rozdíl mezi stříbrnou a zlatou medailí. Rozdíl je tak malý, že jsme museli udělat vše, co bylo v našich silách, abychom připravili mou psychiku v období přípravy na závod a v průběhu závodu tak, aby mi dala co nejlepší pokyn k tomu, abych se stal vítězem. 

Bohužel můj olympijský sen skončil náhle v Barceloně 1992 mým zraněním, které otřáslo mou šancí, abych závodil o zlatou medaili na 400 m. Samozřejmě bylo těžké se s tímto zklamáním vyrovnat!  Ale já pevně věřím, že bez ohledu na tuto psychickou zátěž, jsem byl po psychické stránce dobře připraven bojovat o medaili. 

Chcete slyšet od Dereka víc?


Podívejte se naše exkluzivní interview s Derekem, kde mluví o přípravě na Mistrovsví světa v Tokiu v roce 1991. V závodě štafet na 4x400m si tam splnil svůj sen a stal se spolu s Rogerem Blackem, Johnem Regisem a Krisem Akabusi mistrem světa.