GIA Vzdělání

GIAGIA Sport

Hodnocení všeobecné inteligence (GIA) poskytne přesnou předpověď, jak dlouho potřebují vaši studenti a učitelé na zpracování nových informací. Díky zjištění a změření jejich schopností budete moci rozhodnout, jaký přístup a jaké úrovně obtížnosti je třeba zvolit pro výuku/školení hodnocených jedinců.

PřehledVěda

Co se hodnotí: Schopnosti a dovednosti
Typ: Normativní psychometrické hodnocení
Čas: 50 minut

Výsledky GIA vám naznačí potenciál hodnoceného mladého člověka pochopit nové myšlenky a postupy nebo jak si povede při dalším vzdělávání. Pomůže vám odhalit studenty, kteří jsou nedostatečně vytížení nebo naopak přetěžováni. Díky tomu je budete moci lépe motivovat i hlouběji zapojit do procesu učení, čímž se zlepší jejich studijní výsledky.

GIA_Samplejpg.jpg

GIA se používá k:

  • zjišťování a měření mentální kapacity, včetně schopnosti řešit problémy a míry přizpůsobivosti
  • zjišťování, jakým způsobem lze studenty rozvíjet 
  • zajištění dostatečné podpory slabším studentům  
  • vytvoření vhodné strategie pro zlepšení výkonnosti 
  • zajištění, aby byl daný člověk dostatečně vytížen 

Chcete se přesvědčit, jak to funguje? Podívejte se na odkaz od Opus Energy.

Autor testu: Dr. Peter Dann
Rok vytvoření: 1992

Základ a teorie:

Hodnocení všeobecné inteligence (GIA) vyvíjel doktor Petar Dann více než 15 let v Laboratoři pro výzkum lidského chování na Univerzitě Plymouth. Thomas zařadil GIA do souboru svých nástrojů v roce 2006.

Inteligence se definuje jako vlastnost skládající se ze dvou složek (Horn & Cattell, 1966):

  • Fluidní inteligence (rychlost zpracovávání informací) – to jsou základní intelektuální procesy při práci s abstraktními koncepcemi, během zevšeobecňování a při vyvozování logických souvislostí (Carroll, 1993). Fluidní inteligence se používá při řešení problémů, při zapojování logiky v nových situacích a při zjišťování a používání různých vzorců, schémat a souvislostí.
  • Krystalická inteligence (naučené faktory) – to jsou verbální, mechanické a početní dovednosti. Krystalická inteligence je schopnost používat naučené vědomosti a získané zkušenosti.

    GIA je hodnotící nástroj vytvořený na teoretickém základě podle Carollové taxonomie/klasifikace složek kognitivních schopností, což je všeobecná inteligence (podle Spearmana a ostatních se jedná o tzv. všeobecný faktor mentální výkonnosti). GIA se však zabývá mnohem více fluidní inteligencí a jejím používáním v praxi než získanými znalostmi. Zjišťují se elementární kognitivní schopnosti (např. rychlost vnímání, chápání významu slov atd.). Tímto nástrojem se hodnotí spíše vzdělatelnost jedince než jeho “IQ”. 

    GIA vyhodnocuje rychlost zpracovávání informací a schopnost naučit se a rozvíjet nové dovednosti. Hodnocení všeobecné inteligence se používá pro nejrůznější účely, kterými mohou být: udržení stávajících zaměstnanců, rozvoj lidských zdrojů a jejich vedení i řízení, zjišťování potřeb dalšího vzdělávání, výběrová řízení, poradenství při volbě profesní kariéry, plánování následnictví do uvolněných funkcí a benchmarking.

    Poprvé bylo hodnocení GIA vytvořeno jako metoda pro zjišťování a měření kognitivních schopností a vzdělatelnosti příslušníků ozbrojených sil. Tehdy byl tento nástroj nazván BARB, což byla zkratka pro British Army Recruitment Battery (Soubor testů k použití při náboru do britské armády). Při dalším vývoji a zpřesňování GIA začala Laboratoř pro hodnocení lidského chování stále více používat počítačovou techniku při vytváření (tzv. generování) a výzkumu jednotlivých položek testu, přičemž se tyto položky vytvářejí automaticky, aby se získalo velké množství různých, ale typově rovnocenných forem stejného testu (Irvine, Dann & Anderson, 1990). Papírová verze hodnocení GIA vznikla na základě stejných principů a zdrojů jako BARB. Společnost Thomas International zařadila papírovou verzi GIA do svého souborů testů v roce 1993 a elektronickou verzi GIA v roce 2006.

    Formát:

    Hodnocení všeobecné inteligence se skládá z pěti testů (prováděných systémem on-line) na jednoduché kognitivní schopnosti (tj. na schopnosti spočívající na procesech, jakými jsou myšlení, používání jazyka, rozhodování, učení a paměť).

    Každý z pěti testů obsahuje jeden druh úkolu a všechny otázky v daném testu jsou stejně obtížné. Dosažené skóre hodnoceného je předurčené rychlostí a přesností jeho odpovědí. Skóre se pak porovná se vzorkem celého obyvatelstva (s tzv. normativní skupinou), čímž se zjistí, zdali je dosažené skóre nižší, vyšší nebo přibližně stejné jako u většiny obyvatelstva.

    I když celkové skóre měří vzdělatelnost, každý z pěti testů měří jednu specifickou kognitivní funkci (viz níže):

    Rychlost vnímání: Tímto testem se měří vnímání nepřesností a chyb v písemném materiálu, číslech a diagramech, schopnost ignorovat nedůležité informace, schopnost rozpoznat podobnosti a rozdíly, a také schopnost kontrolovat a nacházet chyby. Testuje se rychlost sémantického kódování a porovnávání.

    Logické uvažování: Tímto testem se měří schopnost činit závěry, logicky uvažovat na základě poskytnutých informací a docházet ke správným rozhodnutím. Testuje se schopnost jedince uchovávat si informace v krátkodobé paměti a řešit problémy.

    Rychlost a přesnost práce s čísly: Tímto testem se zjišťuje schopnost pracovat s čísly a používat je při jednoduchém matematickém uvažování. Měří se, jak dalece je hodnocený schopen pracovat s početními úkoly.

    Prostorová představivost: Test měří schopnost představovat si různé tvary předmětů a manipulovat s nimi. Souvisí s testy na technické uvažování a vyhodnocuje se jím schopnost používat vizualizační dovednosti při porovnávání různých tvarů. Výsledky naznačují schopnost pracovat v prostředí, kde se vyžaduje prostorová představivost pro pochopení a splnění zadaných úkolů.

    Chápání významu slov: Tímto testem se posuzuje znalost významu slov a rozsah slovní zásoby. Hodnotí se porozumění významu mnoha slov různých slovních druhů a schopnost určit slova podobného nebo opačného významu. Zjišťuje se schopnost pracovat v prostředí, kde se vyžaduje správné pochopení písemných nebo ústních instrukcí.

    Spolehlivost a platnost:

    Hodnocení GIA bylo předmětem velice přísného vědeckého testování, aby se prověřila jeho spolehlivost a validita jako psychologického hodnocení. Při mnoha výzkumech se ukázalo, že GIA je validním nástrojem pro zjišťování vzdělatelnosti. Nástroj GIA byl zaregistrován Britskou psychologickou společností (BPS) poté, co byl přezkoumán podle odborných kritérií stanovených Evropskou federací psychologických společností.

    Chcete se přesvědčit, jak to funguje? Podívejte se na odezvu od Opus Energy.