Logika

SchopnostiČísla

Testy na logické uvažování jsou určeny ke změření schopnosti hodnoceného jedince uvažovat logicky a strukturovaným způsobem. Zaměstnavatelé je často používají ke zjištění, jak bude žadatel přistupovat k plnění úkolů a k řešení problémů při zařazení do konkrétní pracovní role.

Hodnocení nebo test logického uvažování si klade za cíl zjistit a změřit schopnost hodnoceného jedince uplatnit metodu logického myšlení při plnění úkolů spočívajích ve vyřešení nějakých problémů. Zmíněné úkoly mohou být slovní, číselné nebo nebo obrázkové. Hodnocení všeobecné inteligence Thomas GIA měří schopnost použít logické uvažování v pěti oblastech, kterými jsou: logické uvažování, rychlost vnímání, rychlost a přesnost práce s čísly, chápání významu slov a prostorová představivost.

Co je logika?

Slovo logika pochází z řeckého slova logos, což se překládá a definuje jako 'rozum' nebo 'myšlenka'. Při posuzování logiky jde vlastně o zjišťování způsobu myšlení / uvažování nebo všeobecných zásad používaných při činění závěrů (správných nebo nesprávných).

Filozof Aristoteles řekl, že logika nám umožňuje poznat, co nevíme, přičemž logické závěry jsou nevyhnutelné. 

Logika jako taková se netýká postupů souvisejících s nápady, emocemi nebo obrazy. Logika se týká tvrzení (nebo prohlášení), která jsou opakem otázek nebo odpovědí vyjádřených formou přání, která mohou být pravdivá nebo klamná.

Logika se vyznačuje třemi důležitými vlastnostmi:

  • bezesporností – jedna věc nepopírá věc jinou
  • správností – správné východisko není předpokladem pro chybný závěr
  • úplností – neexistují správné výroky, které by nebylo možné prokázat

    Zde je příklad formální logiky: Je-li Tomáš vedoucím, pak má také odpovědnost. Tomáš je vedoucí. Proto má odpovědnost. 

    Jak se vypracovává test na logické uvažování

    Pomocí testů na logické uvažování se často hodnotí schopnost používat informace poskytované v určitém sledu. Od účastníka testu se požaduje, aby odhalil nějaké skryté pravidlo nebo systém existující v určitém sledu informací tak, aby bylo možno předpovědět, co bude následovat.

    Úspěch dosažený při testu na logické uvažování doslova ohromně závisí na aktivním čtení a správném pochopení předkládaných úkolů a uvědomění si, o co vlastně jde; přitom si hodnocený jedinec musí v duchu klást otázky související s daným textem, diagramem nebo sledem nějakých informací tak, aby si dokázal rozložit a přeformulovat složitější informace na jednodušší prvky.

    Testy na logické uvažování jsou zpravidla časově omezené a většinou začínají jednoduššími otázkami, které se postupně stávají stále obtížnějšími. Také je třeba zdůraznit, že vždy existuje jen jedna správná odpověď. Testy na logické uvažování lze používat při výběrových řízeních, aby se předpověděla výkonnost hodnoceného jedince při jeho zařazení do konkrétní pracovní funkce. Tyto testy mohou být číselné (pracuje se pouze s čísly), verbální (pracuje se pouze s textem) nebo schematické (pracuje se s obrazci).