Kognitivita

PsychometrieEmoční inteligence

Kognitivní testy na schopnosti jsou také všeobecně známé pod názvem testy schopností a dovedností nebo hodnocení všeobecné inteligence. Existuje velké množství různých druhů kognitivních testů na schopnosti, jejichž vyplnění se od vás může požadovat při žádosti o zaměstnání, přihlašování se ke studiu nebo plánování kariérního postupu.

Kognitivní schopnost znamená, jak rychle a přesně dokáže člověk zpracovávat informace. Informací se může dostávat formou slov, čísel nebo prostřednictvím prostorových a abstraktních obrazců. Hodnocení všeobecné inteligence Thomas GIA měří kognitivní schopnosti a dovednosti v pěti oblastech: Logické uvažování, rychlost vnímání, rychlost a přesnost práce s čísly, chápání významu slov a prostorová představivost. V této části se budeme zabývat různými druhy testů na kognitivní schopnosti, ale nejdříve je třeba uvést, co tyto testy měří a jak se skórují.

Kognitivita je slovo, které používají psychologové a odborníci na psychometrii pro popis procesů myšlení. Kognitivní schopnost zahrnuje procesy myšlení, které mají přímý dopad na rychlost zpracovávání informací. To znamená, jak rychle dokáže člověk od okamžiku získání informace tuto informaci udržet, přepracovat ji na základě svých již existujících znalostí a poté použít nově vzniklý koncept v odlišné situaci. To přímo ovlivní řešení problémů a analytické dovednosti související s logickým uvažováním.

Při vyplňování testu na kognitivní schopnosti se zpravidla měří čas. Dosažené skóre se vyjadřuje formou percentilního údaje. Tím se se hodnocený jedinec dozví, jakého skóre dosáhl při srovnání s určitým segmentem obyvatelstva, vybraným jako vzorek pro srovnání. Např. jestliže hodnocený jedinec dosáhne 36 percentile, znamená to, že jeho skóre bylo stejné jako skóre 36 % obyvatelstva, s kterým byl porovnáván.  Tímto vzorkem obyvatelstva (také nazývaným normativní skupinou) může být např. veškeré pracující obyvatelstvo v dané zemi, lidé z nějakého konkrétního průmyslového odvětví, určitá profesní skupina atd.

Hodně se diskutuje na téma, zdali by normativní skupina neměla být vždy z konkrétního přesně vymezeného oboru/odvětví, např. zdali by normativní skupina, s kterou budete porovnáván právě vy, měla být složená pouze z lidí pracujících v řízení lidských zdrojů. Jenže ani v takovém případě by nebyla zaručena homogenita srovnávacího vzorku. Např. by nebyly zohledněny rozdíly mezi velikostí různých společností a způsoby řízení lidských zdrojů. Namísto toho umožní srovnání s mnohem širší skupinou, tj. s veškerým pracujícím obyvatelstvem, uvědomit si svou vlastní výkonnost v celkovém kontextu.

Existuje hodně testů na kognitivní schopnosti.

K nejznámějším patří:

  • Verbální uvažování – řešení problémů z koncepcí vyjádřených jazykem
  • Číselné uvažování – řešení problémů z koncepcí vyjádřených čísly
  • Abstraktní uvažování – řešení problémů z vizuálních koncepcí a obrazců
  • Technické uvažování – vyhotovování správných závěrů použitím základních principů vědy a techniky
  • Logika a logické uvažování – vyvozování správných závěrů a řešení problémů pomocí logického myšlení
  • Schopnost prostorové představivosti – schopnost manipulovat s obrazci v 2D obrazci a představovat si koncepce v 3D
  • Verbální schopnost – znalosti a dovednosti jazykové, např. pravopis, gramatika, synonyma, analogie, písemné instrukce
  • Kvantitativní schopnost – znalosti a dovednosti pro práci s čísly, např. desetinná čísla, zlomky, procenta, číselné řady, základní aritmetika, diagramy a grafy
  • Hodnocení všeobecné inteligence (GIA) – rychlost zpracovávání nových informací a jejich použití v kombinaci s tím, co již člověk zná

    Testy na kognitivní schopnosti naznačí zaměstnavateli, škole nebo trenérovi, jak rychle si uchazeč osvojí novou práci nebo nové úkoly, jak se dokáže správně a včas rozhodovat, zdali bude schopen vypořádávat se s neobvyklými nebo složitými situacemi a jestli se vyznačuje zdravým uvažováním potřebným pro vhodné řešení vzniklých problémů.

    V podstatě to znamená, že testy na kognitivní schopnosti mohou poměrně spolehlivě předpovědět celkovou pracovní výkonnost a také upozornit na oblasti, které vyžadují podporu a vedení směrem ke zlepšení a dalšímu rozvoji. Ve školách někdy používají učitelé testy na kognitivní schopnosti ke zjištění, na co se mají zaměřit ve výuce. Tyto testy mohou předpovědět výkonnost a výsledky v pracovním i akademickém prostředí.